Účinky světla na psychologii a chování lidí (Světlo 4/1999)

Kontrolované vědecké pokusy ukázali, že světlo se může použít na léčbu některých chorob, a také může být využité v problematice práce na směny a „jet lag“ (zdravotní potíže souvisící s dálkovými lety přes více časových pásem). Nedávnými pokusy bylo ověřené, že světlo správně zabudované do staveb může optimálně působit na vidění i fyziologickou stimulaci.

Kontrolované laboratorní a klinické studie dokázali, že světlo při průchodu přes oko má vliv i na fyziologické pochody člověka, jeho náladu a chování.

 

Léčebný účinek světla

U pacienta, který prožíval depresi každý rok během podzimních a zimních měsíců, se pozorovalo zlepšení po denní léčbě jasným světlem. Tento poznatek umožnil definování syndromu SAD (Seasonal Affective Disorder) a podnítil rozsáhlé testování účinnosti léčby světlem. Jednotlivci, kteří trpěli na SAD, prožívali emocionální depresi, dramatický pokles fyzické energie, zvýšenou chuť k jídlu, potřebu spánku a touhu upustit od společenských kontaktů během podzimních a zimních měsíců. Denní léčbou světlem se dosáhlo zlepšení u 60 až 80% pacientů s diagnózou SAD. Světlo reguluje neuroendokrinní funkce a cirkadiánní rytmus u zdravých lidí a při léčbě je mu potřebné exponovat oči, ne kůži. Kontrolovaný výzkum prověřoval specifické světelné parametry a expoziční techniku pro léčbu zimních depresí světlem. Pro léčbu SAD je možné použít rozmanité přenosné a polopřenosné osvětlovací zařízení.

 

Léčba světlem při „jet lag“ a při práci na směny

Novější studie naznačují, že správně načasovaná expozice jasnému světlu a též vhodná zábrana ozáření mohou předejít nebo zmírnit „jet lag“. Tyto uvodní poznatky naznačují, že světlo se dá použít jako nástroj na rychlý posun biologických hodi cestovatelů a tím předejít problémům, které jsou spojené s dálkovými lety. Vědci se shodují v tom, že v současnosti chybějí podklady pro doporučení, jak nejvhodněji použít světlo na tyto moderní neduhy.

Pracující na směny, podobně jako mezikontinentální cestovatelé, také náhle mění svůj čas spánku a bdění. Odhaduje se, že přibližně 20% pracujicích v industrializovaných zemích pracuje na směny.

Co se týká zdraví samotného, pozorovalo se, že u pracovníků na směny je vyšší riziko kardiovaskulárních chorob a gastrointestinálních problémů. Výzkumníci se domnívají, že samotné chronobiologické přizpůsobování se permanentním nočním směnám nebo práci na směny může přispívat k některým již uvedeným onemocněním.

 

Závěry

Stále víc je světlo zapojované do léčení specifických klinických onemocnění a taktéž zlepšuje adaptaci člověka při práci na směny a při dálkových letech. Tyto poslední výsledky výzkumu mohou poskytnout základ budoucí strategii osvětlování budov.

Zdroj: 

Časopis Světlo č.4/1999, str.29-32

článek „Účinky světla na psychologii a chování lidí“

Autoři: Brainard, G.C., Bernecker, C.A.

Referát byl přednesen na 23.konferenci CIE, New Delhi, 1995

Překlad: MUDr.Olga Doktorová, Ing.Peter Rybár