SLUNCE - Zdroj života a zdraví

Damien Downing – Jean Celle

Sezónní a zimní citové deprese

Důsledky vlivu nedostatku slunečního svitu na psychiku jsou obzlášť citelné pro přibližně deset procent populace, která trpí sezónní citovou depresí (SAD). O této chorobě se začalo mluvit před dvaceti lety. Je to porucha, která se výrazně liší od normální deprese a zahrnuje celou řadu problémů a odezní nepostřehnutelným způsobem, přičemž se může podobat obyčejné únavě. Zimní deprese vykazují celou řadu symptomů, které se skutečně v zimě zhoršují a s blížícím se létem zlepšují, což ovšem neznamená, že postižení jsou v létě naprosto bez příznaků. U většiny z nich potíže vrcholí v listopadu. Existuje rovněž malá podskupina, ani ne deset procent případů, která vykazuje v létě odlišné příznaky, ty je však nutno posuzovat samostatně. Výskyt tohoto typu deprese je nejslabší u rovníku a směrem k severním zeměpisným šířkám narůstá. Zatímco na rovníku postihuje jedno procento obyvatel, maxima dosahuje s šestnácti procenty. Za povšimnutí stojí, že Islanďané jsou postiženi méně, než jak bychom mohli z geografické polohy jejich ostrova usuzovat, zdá se, že se geneticky přizpůsobili, což je do určité míry chrání.

Hlavní příznaky sezónní citové deprese, která obecně přetrvává pět měsíců, jsou tyto:

• deprese
• nedostatek energie
• nadměrná potřeba spánku
• neutišitelná chuť k jídlu
• nekontrolovatelná potřeba glycidů
• přibírání na váze
• nedostatek sexuální touhy
• pokles zájmu o život, psychická malátnost

Tato choroba je nejběžnějsí u mladých žen, první příznaky se průměrně objevují ve věku dvaadvaceni let čili dříve než u obyčejné deprese. 75 až 80% postižených osob jsou ženy a 70% z nich přiznává, že znají alespoň jednu osobu, která trpí závažnou depresí nebo jinou citovou poruchou.

Tyto osoby se cítí mnohem lépe, jestliže žijí v prosluněném prostředí, a jejich stav se zlepšuje vždy, působíme-li na ně jasným světlem o intenzitě větší než 2500 luxů. Podáme-li jim tabletky melatoninu, jejich stav se opět zhorší, v takovém případě se u nich vedle spavosti a malátnosti objeví téměř stejné symptomy jako uprostřed zimy.

Poslední výzkumy ukázaly, že sezónní depresi může účinně léčit vitamín D, avšak pouze ve velkých dávkách, které dostanemem jedině tehdy, vystavíme-li se slunečnímu záření, a nikoli formou potrav, v níž jsou jeho dávky omezené. Vše skutečně nasvědčuje tomu, že zlepšování psychického stavu přímo souvisí s hladinami vitamínu D, ať již ho získáváme jeho léčebným podáváním, nebo fototerapií.