Přínos skotopického světla
Svítidla s výraznou skotopickou charakteristikou mohou šetřit energii a značně zlepšují zrakovou výkonnost osob, které při takovém světle pracují.
Výhody skotopického světla se nejvíce uplatňují při činnostech, kde nezáleží na barvách, například čtení tištěného textu. Nejvíce užitku přinášejí v obchodních budovách a školách.
Jak rozumět rozdílu mezi fotopickým a skotopickým světlem?
Lidské oko je systém snímající světlo. Jeho součástí je sítnice (světločivá část) a zornička (clona). Sítnice obsahuje dva druhy buněk citlivých na světlo: tyčinky a čípky. Čípky zprostředkují barevné vidění a jemnost detailu a tyčinky poskytují noční vidění.
Proč je to důležité?
Důležitost spočívá v tom, že tyčinky a čípky mají rozdílnou spektrální citlivost. Čípky jsou nejcitlivější na zelené světlo o vlnové délce 555 nm, kdežto tyčinky reagují nejvíce na modrozelené světlo o vlnové délce 507 nm. Zavedeme-li světelný zdroj, který bude využívat výhod tohoto jemného rozdílu, můžeme výrazně zlepšit zrakovou výkonnost na pracovišti.
Luxmetry jsou většinou konstruované tak, aby kopírovaly spektrální citlivost čípků, která je známá jako fotopická citlivost. Z toho vyplývá, že světelný tok lampy (v lumenech) má vypovídací hodnotu pouze ve fotopickém smyslu. Spektrální odezva tyčinek, známá též jako skotopická citlivost, se při osvětlování interiérů nikdy nebrala v úvahu. Nyní je však mnoho odborníků z oblasti světlené techniky přesvědčeno, že tyto fotopické přístroje neodrážejí přesně naše vnímání osvětlení a že fotopické lumeny zcela nepopisují účinnost zdroje světla.
Výzkumníci už dávno zjistili, že se zornice při silnějším osvětlení stahují. Zvyšování světelného toku (jasu) však není jediná možnost, jak zornice přimět ke stažení. Ukazuje se, že v typických interiérech výkonné fotopické světelné zdroje se zesílenou modrozelenou složkou způsobují větší stažení zornic než zdroje s bílým světlem, kde je modrozelené složky méně.
Jaká je tedy souvislost mezi otevřeností zornic, skotopickým světlem a modrozeleným světlem?
Téměř každý má nějakou nedokonalost oční čočky. Tyto nedokonalosti způsobují optické vady, kdy odchýlené paprsky dopadají na sítnici a způsobují rozmazané vidění. Stažení zornic omezuje tyto odchýlené paprsky a zlepšuje tak vidění. Při použití zdroje s modrozeleným světlem dosahujeme kromě maximálního využití skotopické citlivosti také většího stažení zornic. Takové vnímáme světlo jako jasnější a zlepšují se i parametry zrakových funkcí (přesnost, rozlišení kontrastu a hloubka ostrosti).
Ačkoliv lze stažení zornic dosáhnout prostým zvýšením světelného toku (použitím jasnějšího světla), energeticky účinnější přístup je použití světla se zvýrazněným skotopickým pásmem. Světelné zdroje OTT-LITE produkují více světla v oblasti vlnových délek, na kterou jsme při slabém osvětlení nejcitlivější a zlepšují tak naši vizuální pohodu chytřejším způsobem, než lampy, které se o totéž snaží nepříjemně jasným bílým světlem.
Se staženějšími zornicemi vidíme lépe i při slabším osvětlení, což přináší také podstatné energetické úspory. Světelné zdroje se zvýrazněným skotopickým pásmem poskytují světlo přizpůsobené citlivosti oka na vlnové délky při slabém osvětlení, což oceníme při činnostech, které vyžadují velkou zrakovou přesnost.
Zdroj: Použitá literatura
- Energy & Environment Division, Lawrence Berkeley National Laboratory, University of California, Report No. LBL-36553, UC-1600, April 1995.
(Národní laboratoř Lawrence Berkeleyho, Californská univerzita, Zpráva č. LBL-36553, UC-1600, duben 1995) - Berman, S.M., The Re-engineering of Lighting Photometry, Journal of the Illuminating Engineering Society.
(Přepracovaný přístup k měření osvětlení, Časopis společnosti světelných techniků) - Berman, S.M., Physiological Response to Environmental Design: (Psychologický dopad designu prostředí)
- Improving Lighting Quality & Energy Efficiency With Light Spectrum, Speech at the Eighth Symposium on Healthcare Design - Journal of Healthcare Design, 1996.
(Zlepšení kvality a účinnosti osvětlení úpravou světelného spektra, přednáška na 8. symposiu Zdravotnického designu, Časopis Zdravotnický design, 1996)