Světlo lék budoucnosti Jacob Liberman - Škodlivé osvětlení fakt či výmysl

Lidská společnost se v současnosti snaží vypořádat s problémem znečišťováni ovzduší a vody, a též špatné potravy. Ale co škodlivé osvětlení ( neboli maliluminace, tj. termín zavedený dr. Johnem Ottem )

Stejně, jako může špatné stravování způsobit podvýživu, může špatná „ výživa světlem“ způsobit škody z tzv. maliluminace, což může mít na zdraví podobné účinky. Připustíme-li, že světlo je hlavním faktorem pro udržení veškerého života, musíme také přiznat, že nedokonalé a nekompletní osvětlení bude ovlivňovat všechny aspekty lidské existence. Je škodlivé osvětlení fakt či výmysl?

Přiznáme-li osvětlení důležitost ve vztahu k lidskému zdraví, musíme se především podrobněji zabývat složením slunečního světla, a na druhé straně složením světla umělého, kterému jsme denně vystaveni. Světlo se skládá z vln světelného záření a je měřitelné na vlnové délky. Jak už bylo zmíněno dříve, světlo lidským okem viditelné se pohybuje v rozmezí 400 až 700 nanometrů. Paprsky gama, rentgenové a ultrafialové, mají kratší vlnové délky nežli 400 nanometrů, zatímco infračervené světlo, mikrovlny a radiové vlny mají vlnovou délku přes 700 nanometrů.. Sluneční světlo obsahuje všechny vlnové délky, poskytuje nám celé elektromagnetické spektrum, pod kterým se vyvinul veškerý život na naší planetě.

Až do roku 1879, kdy Edison zdokonalil elektrickou žárovku, trávili lidé velkou část dne venku, a dostávalo se jim tak dostatečné denní dávky přirozeného světla v jeho plném spektru. Přestože Edisonovu vynálezu nemůžeme upřít důležitost, protože znamenal rozhodně obrovský pokrok ve vývoji technologií, zároveň však vytvořil situaci, kdy lidé ztratili úctu k přírodnímu cyklu střídání světla a tmy. Čím dosažitelnějším se stávalo elektrické osvětlení, tím více se život společnosti soustředil dovnitř budov, a zkracoval se čas, kdy jsou lidé venku a jsou tak přirozeně vystaveni plnému spektru ze slunečního světla.

Světlo a životní prostředí

Světlo a lidské funkce

Jelikož většina lidí tráví dobu svého bdění uvnitř budov, a tím eliminují ze svého života sluneční světlo, podívejme se podrobněji na toto prostředí ve vztahu ke zdraví, produktivitě a obecně pocitu pohody.

Asi nejucelenější prací o účincích světla ( a i jiných faktorů ) na lidské funkce a vývoj člověka, byla průkopnická studie dr. Darella Boyda Harmona „ Koordinovaná třída“.

Dr. Harmon zahájil svou práci v roce 1938, kdy Texaský úřad zdraví inicioval dlouhodobý program na podporu zdraví školních dětí.

V počáteční fázi programu bylo třeba vytýčit všechny fyzické a psychologické problémy, týkající se těchto dětí. Sem byly zahrnuty též faktory z prostředí třídy, které by mohly mít vztah k problémům, případně k jejich vzniku přispívat. V prvních třech letech bylo monitorováno zhruba 160 000 školních dětí se zdravotními či výchovnými problémy, a zároveň bylo posuzováno přes 4 000 učeben. Hned prvotní analýza vstupních dat odhalila, že přibližně jedna polovina dětí trpěla v průměru dvěma viditelnými neduhy než opustila první stupeň školy. Když byly tyto neduhy porovnány se zkoumanými faktory v učebnách, zjistilo se, že mnohé obtíže měly vztah k fyziologickým činnostem, které jsou stimulovány světlem. Na základě těchto zjištění byly v roce 1942 zahájeny studie, které by pomohly vytvořit metody, jak ovlivňovat fyzické faktory v prostředí třídy. V roce 1946 byly výsledky všech studií zkombinovány a využity při plánování experimentálního centra, které by pomohlo ve třídách určit optimální osvětlení, lavice a celkový vzhled místnosti, za účelem dosažení co nejlepších školních výsledků při vyvinutí co nejmenšího úsilí. Zjištěné výsledky byly využity při provedení změn v jedné škole, a následně zde byla vytvořena experimentální studie.

Zdravotní problémy dětí, které byly zjištěny na začátku studie, byly znovu posouzeny na jejím konci. Přitom byl v mnoha problémových oblastech zjištěn velký pokles obtíží.

Uveďme příklady:

Kromě těchto nesporných zlepšení fyzického stavu dětí, byly zaznamenány též lepší výsledky ve výuce, ačkoliv při experimentu nedošlo k žádným změnám v rozvrhu či výukovém plánu, vzdělávací filosofii, ani metodice.

Studie dr. Harmona zřetelně ukázala, jak jsou často při výuce dětí přehlíženy jejich základní potřeby. Většina výzkumů se soustřeďuje primárně na studijní plány a jejich případné změny. Harmonova studie přitom demonstrovala těsný vztah mezi prostředím ve třídě a zdravím, případně schopností učit se, ačkoliv tento vědec se z hlediska světla soustředil hlavně na jeho distribuci, nikoli na jeho kvalitu.